Otec opustil manželku a dvě děti. 30 let později si při pohledu na servírku na něco vzpomněl a udělal TO.
"Mohl jsem se pouze domnívat, jak všestranná se stala moje matka, když zůstala samotným rodičem. Nikdy jsem nepochopil, jak moc úsilí vložila do výchovy mě a mého bratra. Celou dobu někam spěchala. Pracovala za naše přežití. Dělala, co mohla, abychom měli všechno, co potřebujeme. Těžce pracovala."
"Tu noc jsem seděl se svým synem v oblíbeném malém čínském baru, který máme rádi, když se k nám blížila nová servírka. Příliš se tam nehodila. Majitelé jsou Číňané. Zaměstnanci jsou Číňané. A ona byla bílou servírkou. Byla opravdu skvělá a chválila chování mého syna. Dali jsme si spolu večeři. Měl jsem pocit, že tato samotná matka tam vůbec nechtěla pracovat, ale protože neměla na výběr, dělala to nejlépe jak uměla s úsměvem na tváři. To mě opravdu dojalo. Přemýšlel jsem o své mátce a viděl jsem jí v této ženě. Byla samotnou matkou. Možná, protože se tak sama rozhodla. A možná ne. "
"V každém případě pracovala ve středeční večer, aby její děti měli co jíst a nechodily bosy. Nepracovala pro peníze. Nepracovala pro své společenské postavení. Pracovala tam, aby přežila. Pracovala tam a doufala, že to co si vydělá, bude stačit, aby koupila svém dětem něco, co jim přinese úsměv na tváře. Bylo mi jí líto. Cítil jsem její bolest. Pořád jsem přemýšlel o mé matce a o tom, jak je těžké být jediným živitelem v rodině. Je těžké pochopit, jak obtížné to musí být pro tyto matky. Vím, že moje dýško jí nepomůže zaplatit nájem. Vím, že moje dýško jí nestačí, aby koupila pro své děti oblečení. Vím, že moje dýško jí nepomůže naplnit ledničku. A přesto doufám, že jí přinese úsměv na tváři a že koupí něco, co přinese úsměv na tváři její dětí, když se vrátí domů. Neznám její příběh. Ale nemusím."
