Soucítíme s dětmi, které mají jen otce, ne tátu…

4. Otec není dítěti vzorem, ale táta ano

Otec si často neuvědomuje, že musí být dítěti vzorem. Táta se vždy snaží být dítěti nejlepším příkladem a časem se stává jeho vzorem, který se zpočátku projevuje zábavnou formou - například dítě spí stejně jako tatínek, nebo se snaží napodobit jeho gesta.

5. Otec dítě odsuzuje, táta se dítě snaží pochopit

Mnozí otcové kritizují chování dítěte předem, aniž by přemýšleli o důvodech... Táta si dvakrát rozmyslí, co říct, aby dítěti neublížil. Ví, že slova mají velkou moc. Z tohoto důvodu se snaží pochopit dítě, poslouchat a pak reagovat.

6. Otec dítěti řekne ne, otec ho jednoduše přijme

Mnoho otců nenese odpovědnost za dítě a láska je pro ně spíše povinnost. Stává se, že otec nechce své potomky ani vidět... Táta chce s dítětem být a trávit s ním čas.