Adoptoval psa z útulku a spolu s ním dostal dopis od předchozího majitele - obsah dopisu ho dohnal až k slzám...
Některé příběhy čteme se zatajeným dechem. Tento krásný příběh je toho příkladem. Nevíme, zda se skutečně stal, ale stojí zato si ho přečíst. Rozhodli jsme se o něj s vámi podělit.
„Chtěl jsem adoptovat psa z útulku. Zalíbil se mi labrador jménem Reggie. Okamžitě jsem věděl, že to je pes pro mě. Je pravda, že začátky nebyly snadné. Nevěděl jsem si k Reggiemu najít cestu. Když jsem si prohlížel adopční papíry, našel jsem tam dopis adresovaný novému majiteli. Než jsem dopis otevřel, řekl jsem Reggiemu - možná má tvůj předchozí majitel pro nás nějakou radu?“
Novému majiteli mého psa:
Nejsem zrovna nadšen, že čtete tento dopis. Znamená to, že má Reggie nového majitele a já s ním už nemůžu být.
Dovolte mi, abych Vám o tomto nádherném labradoru řekl pár věcí. Pomůže Vám to vybudovat si s tímto úžasným psem lepší vztah.
Zaprvé - Reggie miluje tenisové míčky. Čím více, tím lépe! Obvykle drží v tlamě 2 míčky najednou. Zkoušel vzít i třetí, ale zatím se mu to nepovedlo. Bez ohledu na to, kam míček hodíte, Reggie za ním poběží jako blázen, a proto si dávejte na ulici pozor. Nechcete přece, aby se stala tragédie!
Reggie zná základní povely jako je sedni, stůj a k noze. Jí 2x denně - v 6 ráno a v 18 večer. Byl očkován, ale nesnáší, když musí jít k veterináři.
Nakonec, bych Vás chtěl požádat, abyste mu dal(a) trochu času, aby si na Vás zvyknul. Po mnoho let jsme byli jen my dva. Chtěl bych Vám prozradit tajemství. Jeho jméno není Reggie. Nevím, proč jsem v útulku napsal právě toto jméno. Pokud čtete tento dopis, měl(a) byste poznat jeho opravdové jméno - Tank. Říkám mu tak, protože jsem tankem jezdil na vojně. Jediná věc, kterou jsem si přál byla, aby měl Tank domov zatímco já budu na misi v Iráku. Po dobu 6 let byl tento pes má jediná rodina. Stejně dlouho jsem sloužil v armádě. Doufám, že teď bude rodinou pro Vás a že Vás bude milovat stejně, jako miloval mě.
Mám-li opustit Tanka, abych ochránil naši vlast před terorismem - budiž. Doufám, že Tank bude na mě hrdý a že to pochopí. Je to velmi chytrý pes.
Hodně štěstí!
Paul Mallory
Dal jsem ten dopis zpátky do obálky. Samozřejmě jsem o tom muži slyšel. Byl to válečný hrdina a před několika měsíci dostal posmrtné vyznamenání. Pak jsem se podíval na svého psa. „Hej Tanku“ řekl jsem klidně a pes zvedl hlavu a zavrtěl ocasem. „K noze, pejsku!“ Tank ke mně okamžitě přiběhl a olízl mi tvář. „Chceš si hrát s míčkem?“ Pes vyběhl z místnosti a po chvíli ke mně přišel se 3 tenisovými míčky v tlamě...
Líbil se vám tento příběh? Nezapomeňte ho sdílet se svými přáteli a rodinou!
