Umřu? – Otázka, ze které lze snadno zešílet, změní vám však pohled na život…
Hodnoty a názory na život se liší stejně, jak se od sebe odlišují i lidé. V dnešní době je nejdůležitější mít velký dům, pěkně ho zařídit, také aby před domem parkovalo drahé auto nebo aby naše děti studovaly na prestižních školách. Na našem Facebooku by neměly chybět ani fotografie ze zahraničních cest. Pokud to někomu opravdu dělá radost, je to skvělé. Dřív než se začnete srovnávat s druhými, přečtěte si, co je důležité pro tyto výjimečné děti.
„Pracuji jako zdravotní sestra na onkologickém oddělení. Mí pacienti jsou výjimeční. Zezačátku bylo pro mě velmi těžké zadržet slzy, když jsem nějaké dítě viděla pomalu umírat. Postupem času je možné si zvyknout a částečně se odosobnit. Děti ale někdy dokáží zadat takovou otázku, která vás přinutí se zamyslet a všechno ve vašem životě přehodnotit. Včera se mě jeden 6letý chlapec zeptal na něco, co mě velmi rozrušilo.“
- Sestro, umřu?
Dívám se na to bezbranné dítě bez vlasů, s kruhy pod očima; vyhublé, zesláblé a do očí se mi hrnou slzy. Nemohu však plakat. Ne před ním.
- Co to říkáš?! Samozřejmě, že neumřeš.
- Myslím si, že stejně umřu… ale nebojím se. Moje máma v sobotu slaví narozeniny a já jsem pro ni vyrobil dárek. Dám jí ho, jestli neumřu. Přežiju do soboty, že?
„Tehdy mi můj malý pacient ukázal obrázek, který sám nakreslil. Jak je vůbec možné nezbláznit se v takové situaci? Jak je možné alespoň na chvíli nemyslet na dítě, které se chce dožít soboty jen proto, aby mohlo své matce dát dárek k narozeninám? Našla jsem jeden způsob.“
