Když chlapec daroval sestře její poslední dárek, nemohli zadržet slzy. Přitom se tomu dalo tak snadno zabránit…
Byl to jen další obyčejný den v týdnu. Žena šla do supermarketu do oddělení hraček. Hledala něco k narozeninám pro svou neteř. Zamyšlená si prohlížela regály plné panenek oblečených v překrásných šatech i těch nejnovějších modelů Barbie. V očích ženy se odrážela růžová barva. Dobře věděla, že její neteř bude tou nejšťastnější holčičkou na světě, když dostane k narozeninám svojí vysněnou panenku. Náhle jí pohled padl na 10 možná 11letého chlapce, který si také prohlížel panenky. Nemohla od něho odtrhnout zrak.
Žena pomalu kráčela směrem k chlapci. Bylo v něm něco, co ji zaujalo i když navenek se od ostatních v ničem neodlišoval. Zpod čepice mu vykukovaly hnědé vlasy, měl oblečené obyčejné džíny, které nebyly nejčistší a obuté staré boty s ledabyle zavázanými tkaničkami. Bylo na něm něco neskutečně smutného. Věděl, že žena stojí vedle něho, ale předstíral, že si se zájmem prohlíží panenky. Také se díval na Barbie. Kolem rukávu měl uvázanou růžovou stužku. Žena z ní nemohla spustit oči a přemýšlela, co asi tak může znamenat. Proč by si chlapec chtěl koupit panenku a měl kolem rukávu uvázanou růžovou stužku?
Nevydržela to a zeptala se chlapce, jestli mu nemá podat panenku z nejvyšší police. Hledala nějakou výmluvu, jen aby si mohla s chlapcem popovídat a dozvědět se víc. Zdálo se jí, že je myšlenkami někde hodně daleko… Když se na ni podíval, zasáhl ji neskutečný smutek v jeho očích. Nebyl to pohled dítěte, které touží po hračce, ale nemá na ni peníze. Byl to pohled dospělého, který zažil neskutečnou bolest.
- Chci tu panenku koupit pro svou sestru, ale nemám tolik peněz. – řekl.
Žena nevěděla, co mu na to říct a tak jen rychle řekla, že Ježíšek na ni o Vánocích určitě nezapomene a přesně takovou ji přinese.
- Ale Ježíšek ji nebude moct tu panenku přinést. - Chlapec se na ni podíval tím nejsmutnějším pohledem, jaký kdy u dítěte viděla. Bála se zadat další otázku, ale přemohla jí zvědavost.
- Kde je tvá sestra?
- Je v nebi. Chci, aby tam měla ode mě nějaký hezký dárek. Zanedlouho za ní půjde i máma, tak jsem si myslel, že možná vezme dárek pro sestru s sebou.
Žena nevěděla jak zareagovat. Celé to znělo jako nepovedený a velmi morbidní vtip. Stačilo se ale podívat do očí chlapce a věděla, že to co říká, je pravda. Stalo se něco hrozného. Zanedlouho se stane něco horšího.
Bez přemýšlení žena vyndala peněženku. Mohla si dovolit koupit obě dvě panenky – pro svou neteř i pro chlapcovu sestru. Pohled se mu rozzářil a když si od ženy bral peníze, řekl:
- Opravdu?! Ještě bych mohl koupit maminčiny oblíbené květiny. Miluje bílé růže. – popadl panenku a běžel k pokladně.
Žena zůstala sama a nevěděla, jestli udělala dobře. Co když si to všechno vymyslel, jen aby z ní vytáhl peníze? Myslela si, že se nechala nachytat. Přemýšlela o tom, i když platila za svou panenku. Cestou ze supermarketu přecházela kolem novinového stánku a spatřila titulek, ze kterého ji v žilách ztuhla krev.
