Psi nikdy neumírají. Oni prostě spí v Tvém srdci. Každý milovník zvířat by to měl přečíst!

Ztráta psa zabolí každého milovníka zvířat. Psi jsou naši nejvěrnější přátelé, neboť nás dokáží nezištně milovat. Doufáme, že Vám nebo Vaším blízkým budou tyto moudrá slova nápomocná. Pokud Vás tento příběh inspiroval, sdílejte ho.

Tato slova byla napsána Ernestem Montague a zveřejněna na webových stránkách DogHeirs. Ernest je napsal po ztrátě milovaného černo-bílého pitbula Bolo, který do konce svého života miloval procházky. I když se musel každých 5 metrů zastavit, vždy jste mohli v jeho očích spatřit vůli jít dál.

„Někteří z Vás, a to zejména ti, kteří nedávno ztratili psa ve prospěch "smrti“, to možná nepochopí. Nechce se mi to vysvětlovat, ale protože také nebudu žít věčně, udělám to.

Psi nikdy neumírají. Nevědí, co to znamená. Cítí se unavení a velmi staří, začíná je trápit bolest kostí, ale neumírají. Kdyby umírali, nechtěli by jít pokaždé na procházku, a přesto chtějí, a to i dlouho poté, co jim jejich staré kosti říkají: „Ne, to není dobrý nápad. Na žádnou procházku nepůjdeme. A oni pokaždé chtějí na tu procházku jít.

I v případě, že by je jejich staré šlachy neudržely na nohou, stejně půjdou dál. Ba naopak, procházka s Vámi je všechno, co si můžou přát. Symfonie pachů, která je obklopuje, to je jejich svět. Kočičí hovínko, pach jiného psa, hnijící mrtvola jiného ptáka, no a Ty. To jsou chvíle, které dělají svět dokonalým a v takovém světě neexistuje žádné místo na smrt.

Problém spočívá v tom, že psi jsou velmi ospalí a v tom spočívá jádro věci. Nedozvíte se to na univerzitách, kde vykládají o tom, co jsou to kvarky, gluony a Keynesova ekonomie. Mají tolik znalostí a zapomínají o tom, že psi neumírají . Skutečná škoda. Psi mají tolik dobrých vlastností, když to lidé dokážou jen mluvit. Když si myslíte, že Tvůj pes zemřel, on pouze usnul ve tvém srdci.

Oni stále vrtí ocasem, a proto tvoje srdce tak bolí a stále pláče. Kdo by nebrečel, kdyby měl ve svém srdci skotačícího psa. Au! Oni skotačí, když se tam probouzí. A říkají: "Děkuji! Děkuji za teplé místo na spaní, navíc tak blízko tvého srdce, to je nejlepší místo!" Ze začátku jsou celou sobu vzhůru, a proto tak často brečíš. A přitom vrtí ocasem.

Ale potom spí stále více a více. (Pamatuj si, že psí čas je zcela odlišný od lidského času. Hodina stráveného času se psem na procházce je pro něj celý den dobrodružství. A pak, když přijdeš domů, pro psa je to týdne nebo několik dnů, než zase půjdete na procházku. Není divu, proč mají rádi procházky.

Každopádně, jak jsem řekl, usínají v tvém srdci, a když se probouzí, vrtí ocasem. Po několika letech psích letech spí déle a déle, takže i ty můžeš. Byli HODNÝMI PSY celý život, a oba to víme. A je to pro nich velmi únavný úkol, zvláště když jsou už staří a mají bolavé kosti. Když se chtějí proběhnout ven, často se neudrží na nohou a praští tlamou o zem. Ale navzdory tomu, že venku prší a nechce se jim ven, vyběhnou se vychcat, protože to dělají dobří psi.

Takže to pochop, že proto potřebují déle spát v tvém srdci. Ale nenech se zmýlit, nejsou mrtví. Nic takového. Spí v tvém srdci a probudí se, když to nebudeš čekat. Oni takoví jsou.

Je mi líto lidí, kteří nemají spícího psa ve svém srdci. Tolik ztrácí. Sorry, ale musím jít brečet. "