logo Věci, které mají význam. Sdilejte.to dále!

Zdravotní sestra drží v rukách umírajícího novorozence. To, co napsala na Facebooku, dodává sílu a... vhání slzy do očí.

Brittany Denise je jednou z těch profesionálních ošetřovatelek, které do své práce vkládají celé srdce. Mladá dívka si uvědomuje, že její povolání není vždycky dostatečně oceněno... Nemnoho lidí ví, s jak bolestnými (ale také i radostnými!) událostmi je spojena práce na oddělení intenzivní péče. Z tohoto důvodu Brittany zveřejnila na Facebooku, pochopitelně se souhlasem matky dítěte, snímek s mrtvým svěřencem, který navždy zůstane v její paměti...

Téměř všichni ví, že jsem zdravotní sestra, která se stará o novorozence na oddělení intenzivní péče. Hodně lidí si, bohužel, myslí, že jediné, co dělám, je krmení a kolébání předčasně narozených dětí... Jenže moje práce vyžaduje mnohem více.

Pečuji o předčasné narozené, aby mohli žít bez moderní medicíny.

Celou dobu kontroluji, zda se jim vede dobře, podávám jim léky a dělám vyšetření.

Učím nezkušené otce, jak se vyměňují plenky.

Pokládám malého tvorečka, který je připojen ke složitým přístrojům s trubičkami, na prsa matky a pomáhám jí, když ještě nemá sílu, aby své dítě udržela.

To já dodávám sílu a naději čerstvé matce, která v podstatě ještě nic neví...
Současně s rodiči se raduji z každého malého úspěchu, ať už je to odstranění další trubičky nebo dobré krevní výsledky.

Nesmírně se raduji, když se po několika měsících zápasu rodiče mohou mohou vrátit domů se svým dítětem v náručí.

Jsem svědkem zázraků, ale také vidím tragédie těžko popsatelné slovy.

Pomáhám oživovat malinké děti, když jejich srdíčka nechtějí dále pracovat.

Stále se trápím otázkami, co jsme mohli udělat jinak, abychom mohli dítě zachránit...

To já předávám miminka rodičům, aby v jejich náručí mohla strávit poslední minuty života, když je medicína bezmocná.

To já jim podávám léky, aby odchod nebyl bolestivý.

Pomáhám uplakaným rodičům dělat sádrové odlitky na památku po jejich dětech.

Snažím se, jak můžu, pomoci rodičům uchovat si pěkné vzpomínky na jejich miminko... To jsou chvíle, kdy se slzy prolínají s úsměvem.

Stojím vedle rodičů, když se loučí s milovaným dítětem.

Stává se mi, že pláču již v autě, ve sprše anebo těsně před odchodem z domova do práce.
Naštěstí nacházím podporu u svých kolegyň, jiných zdravotních sester. Mám radost z toho, že v těžkých chvílích jsou se mnou a že můžu počítat s jejich moudrostí a oddaností.

Moje práce obnáší mnohem více, než by se mohlo zdát.

Brittany připojila tato slova k fotografii chlapečka, o něhož všichni tolik bojovali, ale kterého se jim nepodařilo zachránit. Pamatujme na to, že se zdravotní sestry den co den setkávají s nepředstavitelnou bolestí. Važme si jejich práce.

Pokud se ti líbil tento příspěvek - sdílej Sdílej na Facebooku

Važme si povolání zdravotní sestry!

× Zalajkujte Sdilejte.to na Facebooku Už jsem zalajkoval
×

Zajímavé články se objevují každý den

Zalajkujte Sdilejte.to na Facebooku