Otec napsal dopis adresovaný všem matkám, které zůstávají v domácnosti. Stojí za přečtení!

Mike je otcem dvou dcer (3leté a 1,5leté) a syna (8 let). Místo docházky do zaměstnání se stará o své děti a všechno popisuje na svém blogu Daddy Fishkins. Často si dělá legraci, že "se ocitá na pokraji šílenství". Věci se mají tak, že Mike, který byl kdysi opravdový tvrďák, je dneska mimořádně něžným a milujícím tátou.

Nedávno Mike na své stránce psal o nejtěžší práci na světe. Jeho omluvný dopis byl adresován všem matkám, které se rozhodly zůstat v domácnosti, a na internetu měl senzační úspěch.

"Musím se omluvit všem ženám, a zejména těm, které se jako matky rozhodly zůstat v domácnosti. Mnoho mužů si myslí, že oni rodinu zabezpečují finančně, a matky jen zůstávají doma s dětmi a celý den... v jistém smyslu... buď nepracují stejně usilovně jako oni, nebo prostě jen sedí a celý den nic nedělají. V tomto směru také trochu cítím vinu. V minulosti jsem se sám často ptal své manželky, proč některé věci v domácnosti neudělala včas. Nejednou jsem si myslel, že to musí být tak fajn sedět doma a celý den se dívat na televizi.
Jak moc jsem se mýlil? Víc to ani nešlo.

Posuňme se dopředu o několik let. Nyní moje žena chodí každý den do kanceláře a já zůstávám doma s dětmi. Zpočátku jsem si myslel, že si zavedu nějaký chytrý systém, abych všechno, co musím udělat, udělal rychle. Jednou z prvních věcí, které jsem udělal, byla změna ve způsobu ukládání produktů v ledničce a ve skříňkách. V ledničce bylo všechno uloženo v řadě, etiketami čelem, podle typu jídla atd. Byl jsem na sebe pyšný. Víte, jak vypadá moje lednička dnes? Uvidíte to níže.

Myslel jsem si, že to bude jednoduché. Po docela dobrém začátku jsem si myslel, že se mi podaří udržet domov v čistotě, vyprat a nakonec přivítat manželku večeří na stole, až přijde z práce. Což se dělo týden, teď ale, když se dívám zpět, sám nevím, jak je možné, že se mi to podařilo tak dlouho udržet.

Vidíte, problém je v tom, že jsem nevzal v úvahu překážky a každodenní výzvy, které se objeví, když jsou doma děti, o které se musíte postarat. Chtěl jsem to detailně popsat, abyste viděli, jak vypadá můj den a co jsem měl na mysli:

6:00: Vstal jsem, přinesl jsem manželce kávu, syna jsem poslal do sprchy, sbalil jsem ho, zkontroloval jsem, zda má udělané domácí úkoly a jestli si umyl zuby.

6:45: Vzal jsem syna na autobusovou zastávku

7:01: Překročím práh domova a slyším, jak ta tříletá si stěžuje a pláče, protože chtěla dostat palačinky a džus. Ráda snídá v posteli a dívá se přitom na televizi.

7:02: Dostala palačinky a džus, naopak já od ní za to někdy dostanu úsměv, ale ne vždycky

7:15: MYSLÍM na to, že bych se chtěl osprchovat. Ale nemůžu

7:30: Manželka odešla do práce

7:30-9:00: V tomto časovém bloku dělám různé věci. Někdy se s holčičkami vracím na chvíli do postele. Pokud se k nim nevrátím, tak vstanou už v 7:30 hod., no a buďme upřímní, nejsem schopen si poradit se dvěma holčičkami a jejich dramaty, když jsou nevyspané a protivné již v poledne, protože brzy vstávaly. Kromě toho, každý den do půlnoci pracuji, takže mi ten dodatečný spánek přijde velmi vhod. Ačkoli ne vždy se mi daří si odpočinout, protože co 15 minut do mě někdo kope, holčičky po mě skáčou anebo požadují dudlík.

9:00 Dostávám objednávku (asi si myslí, že jsem číšník z jejich oblíbené restaurace "U taťky") od tříleté, že chce "kousky kuřete a džus". Vzápětí po tom, co odpovím, že na kuře a džus je příliš brzy, se okamžitě vrhne na 5 minut na podlahu, dokud... a teď pozor.. nedostane kuře a džus. Spropitné bohužel nedostávám.

9:05 Pokouším se sednout si s notebookem na pohovku s poněkud marnou snahou trochu pracovat

9:06 Mladší dcerka jí kousky kuřete a džus a sedí mi přitom na hlavě

9:15 Setřepal jsem zbytky trojobalu z vlasů a pohovky. Někdy jí müsli tyčinky a úklid tohoto jídla je už jiná kapitola

9:17 Výměna plenky

9:20 Znovu sedím na pohovce

9:21 Byl jsem požádán, abych pustil Sponge Bob Square Pants (díl s třískou, zbožňuji, jak mě teď prosí o konkrétní díly)

10:30 Mladší spí, zatímco starší se dívá na televizi, hraje si s hračkami a co 20 sekund mi klade nějakou otázku

10:35 Konečně se sprchuji

10:45 Výměna plenky (smrdící varianta)

11:00-12:00 Daří se mi trochu pracovat

Poznámka: poledne je už tady a já jsem stále nic neudělal z domácích prací

12:00-12:30 Děti obědvají, překvapení: kuře to není! Mezitím se pokouším udělat všechno pro to, aby kuchyně zůstala čistá během přípravy jejich sedmichodového menu

12:30-14:00 Nakonec uklízím kuchyni a peru. Když mám to štěstí, můžu ještě posbírat část z 19 000 hraček a kostek povalujících se na podlaze v obývacím pokoji. Když mám výjimečné štěstí, po se mi projít obývákem, aniž bych šlápnul na jednu z těch hrozně špičatých hraček, které jsou podle výrobce bezpečné pro děti. Podobá se to přechodu přes minové pole v domě plném nepřátelských teroristů.

14:00-14:30 Oblékám holčičky a jdeme na zastávku. Ano, DOSUD BYLY STÁLE V PYŽAMU.

14:30-15:00 Na zastávce si holčičky hrají a čekají, až přijede jejich bratr

15:00-16:00 Holčičky si jdou zdřímnout a syn odchází do svého pokoje. Kuchyně je opět v žalostném stavu kvůli přípravě svačinek a prohledávání skříněk. Někdy se mi podaří během této hodiny chvilku pracovat. Ale ne vždycky.

16:00-17:00 Rozděluji od sebe holčičky a syna, neboť se znovu hádají o nějakou úplně nesmyslnou věc např. která část domu je čí.

Syn: "Tati, vezmi Syd z mého pokoje, sahá na moje důležité věci!"
Dcera: "To není pravda"
Syn: "Je, saháš Syd, saháš na moje věci, na můj počítač a ještě u toho vyluzuješ zvuky"
Já: "Sydney, vyluzuješ ze sebe zvuky?"
Dcera kroutí hlavou
Já: "Ty ho chceš znervóznit?"
Dcera se chichotá: "ano"

17:00-18:00 Pomáhám synovi s domácím úkolem, uklízím dům, vytírám podlahu a připravuji večeři

18:00 Moje žena se vrací a večeříme. Po většinu dní jsem příliš „hotový” na to, abych se detailně vyptával, jak probíhal její den. A někdy bývám natolik frustrován, že si jdu sníst večeři sám na terasu.

Poznámka: Takhle vypadá DOBRÝ den. Každý den je jiný. To jsem nezmínil dny, kdy jsou na tapetě nemoci, rodinné hádky, vládne nejrůznější nepořádek, dny, kdy musím stavět hrady z kostek, vytírat šampon z podlahy, čistit misku pro psa od sprchového gelu, ukládat oblečení, které děti roztahují po celém domě, nezmínil jsem se o kalužích moči, které vznikají, když si dítě strhne plenku a vyčůrá se na podlahu, o očiště, kterou musím dětem provést uprostřed dne, protože jedno z nich se rozhodlo, že vběhnout do kaluže bláta je bezva zábava, o opětovném věšení stržených závěsů, zasunování vytažených zásuvek zpátky poté, co děti zjistily, že se dají vytáhnout a dá se v nich jezdit po domě, a tak dále.

Kdokoli se vrací z práce domů, ať je to manžel nebo manželka, nemá ani tušení, co jejich druhá polovička musela po celý den dělat. Jednou, například, moje žena přijela z práce a já jsem byl před domem na příjezdové cestě a díval jsem se, jak si holčičky venku hrají. Byl krásný den, tak jsem seděl na židli a pozoroval jsem je. Manželka vystoupila z auta a zeptala se "co bude na večeři". Řekl jsem jí, že jsem čekal na ni, protože jsem chtěl, aby si holčičky mohly hrát venku. Ona se na mě podívala a řekla, cituji: "Není s tebou v poslední době něco v nepořádku?"

Vážně!?!? Právě jsem strávil 12 hodin se 3 netvory po celý den a potřebuji několik minut pro sebe, abych se nadýchal čerstvého vzduchu, a když se moje žena vrátí domů, co je první věc, kterou mi řekne??

Závěrem bych se chtěl upřímně omluvit všem ženám, jimž jsem řekl něco negativního na téma zůstat v domácnosti anebo jsem o tom žertoval. Není to snadné. Ve skutečnosti to je nejtěžší práce, jakou jsem kdy měl. Samozřejmě, že jsou i úžasné okamžiky, ale jsou to také obrovské výzvy a hodně stresu. Udržet to všechno pohromadě, za to si alespoň většina žen zaslouží láhev dobrého vína.

S úctou

Táta, který zůstal v domácnosti,